Lékařka, klavíristka. Na klavír začala hrát v pěti letech. Vystudovala Státní konzervatoř v Brně, následovalo dvouleté externí studium u prof. Marvina ve Vídni a na Syracuse University v USA. Ve studiu dále pokračovala na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě.

V souvislosti se svým civilním povoláním lékařky působila v letech 1972 – 1974 jako externí pedagog katedry psychologie Filozofické fakulty Komenského univerzity v Bratislavě.

V roce 1994 byla jmenována do funkce předsedkyně Československé společnosti pro vědy a umění pro Moravu a Slezsko. V současnosti je také členkou ústřední komise této společnosti se sídlem ve Washingtonu, DC.

Ve výuce klavíru vede své žáky k lásce k hudbě a k tvořivosti.

Vzděláni

konzervatoř P.J.Vejvanovského Kroměříž obor hra na varhany

JAMU obor hra na varhany 

pravidelná účast na klavírních seminářích “Klavírní soboty”     na brněnské konzervatoři 

Praxe v oboru

ZUŠ Hustopeče u Brna výuka hry na klavír (1991-1993)

Církevní konzervatoř v Kroměříži (1983-1996)

konzervatoř P. J. Vejvanovského v Kroměříži (2000-2004)

hostování ve Zlínské filharmonii

Hudební škola Yamaha lektorka vzdělávání předškolních a školních dětí (2007-2020 )

ZUŠ Smetanova výuka hry na klavír, korepetice baletu              ( od roku 2014)

Práce s dětmi mě vždy bavila a naplňovala. Mým cílem                při výuce dětí hry na klavír je rozvíjet nejen nadání, sluch, fantazii, ale hlavně lásku k hudbě. Aby věděly, že můžou hudbou rozdávat radost a skrze hudbu i radost přijímat. Aby se k hudbě obracely v době radosti, ale i v době obtíží nebo starosti. Hudba zušlechťuje ducha i mysl. Díky studiu hudby děti rozvíjí  i další vlastnosti důležité pro život. Učí se, že když chtějí něco dokázat a naučit se , potřebují trpělivost, pečlivost, a zodpovědnost. 

Vzdělání získala na Konzervatoři Brno (prof. Ivana Tomášková,doc. Miloš Vacek) a HF JAMU (Prof.Adolf Sýkora).  17 let byla členkou orchestru Janáčkovy opery NDB, několik let také jako zástupce koncertního mistra. Je členkou a sólistkou komorního orchestru Ars Collegium. Hraje v houslovém duu          se svým manželem Štěpánem Graffe.
Pedagogické činnosti se věnuje 25 let. Od roku 2018 působí jako pedagog hlavního oboru na Konzervatoři Brno. Každoročně       se věnuje malým i velkým houslistům na letních kurzech Bohuslava Martinů a Leoše Janáčka v Turnově a Letních kurzech na Konzervatoři Brno. Hra na housle vyžaduje nejen talent, ale také píli a trpělivost. Dobré základy a správné postavení rukou  při hře umožňují rozvoj techniky, hudební představivosti a fantazie, směřující k sebevyjádření a k radosti z hudby. Vedení žáka k estetice houslové hry má přispět k jeho vnímání krásy hudby jako takové.

Jana Horáková je absolventkou konzervatoře v Brně. Je také absolventkou JAMU, kde studovala u pana profesora A. Sýkory, člena Janáčkova kvarteta. Byla členkou souboru Čeští komorní sólisté.
Několik let hrál v rozhlasovém orchestru Studia Brno.
Pedagogicky působila na ZUŠ v Prostějově a na ZUŠ J. Kvapila v Brně.
Poslední roky vyučuje na ZUŠ Smetanova. Od roku 1992            je členkou Filharmonie Brno.
Práci s dětmi má ráda, protože umožňuje přivést děti k systematické práci a k lásce k hudbě. 

Vzdělání:

Konzervatoř Brno (Dis): Hra na klavír (ve třídě Mgr. Heleny Vodičkové)

JAMU Brno (MgA): Hra na varhany (ve třídě prof. Zdeněk Nováček)

Mistrovské kurzy: Martin Schmeding, Roman Perutski, Pier Damiano Peretti, Jürgen Essl

Praxe v oboru a umělecké aktivity:

od r. 2018 výuka hry na klavír na ZUŠ Brno, Smetanova 8

roku 2022 získala titul laureátky Mezinárodní soutěže Leoše Janáčka     v Brně

od r. 2021 Trio Campanula

od r. 2018 spolupráce s Filharmonií Brno

od r. 2017 sbor Vokál Přerov

od r. 2014 sbor Danielis

od r. 2014 Filharmonický sbor Beseda brněnská

Prestižní sólová vystoupení: Mezinárodní varhanní festival Zdeňka Pololáníka (2023), Varhanní léto na Petrově (2023), Varhaníci pro sv. Jakuba (2023), Za poklady Broumovska (2024), Fiesta Barroca, Lerma, Španělsko (2024).

Hra na hudební nástroj učí trpělivosti, soustředění, tvořivosti i odvaze vystoupit před ostatními. Přináší radost z vlastního pokroku a společného muzicírování. Ve výuce hry na klavír mi záleží na tom, aby hudba přinášela radost, ale zároveň aby děti plně rozvíjely svůj potenciál a získaly praktickou dovednost, kterou budou moci využívat po zbytek svého života. Ať už se rozhodnou věnovat klasické hudbě, nebo je více osloví populární melodie, mým cílem je, aby si ke hře vytvořily pozitivní vztah, který je bude provázet i po skončení studia na naší ZUŠ.

Vystudovala jsem Konzervatoř v Ostravě a poté hudební vědu   na FF UK v Praze.

Vyučuji hru na klavír již více než 40 let. Žáci, kteří absolvují pod odborným vedením jakýkoli hudební nástroj, dostávají do života něco navíc. Je to ono důležité propojení hlava-prsty, manuální zručnost a v neposlední řadě estetické cítění. Neměla jsem potřebu vybírat si děti pětileté nebo z hudebních rodin, pracovala jsem s dětmi i staršími i méně nadanými, ale ve většině to byla práce radostná. I z těch         se vydělily typy pro soutěž nebo konzervatoř. Mám-li z té obrovské škály technických či muzikantských způsobů vybrat ten jediný, pak jsem celou svou pedagogickou praxi dbala a snažila se vést žáky ke zpěvnému, půvabnému tónu a celkově kultivovanému projevu.

Pevně věřím, že absolventi ZUŠ jsou odolnější vůči nástrahám, které jim současný život přináší.

Antonín Julina absolvoval Brněnskou konzervatoř ve hře            na kytaru v roce 1981 ve  třídě prof. A. Richtra. Po ukončení studia nastoupil vojenskou presenční službu ve VUS Tábor (vojenský umělecký soubor). Následně působil jako hráč               v několika profesionálních formacích v Praze, Brně a                   v zahraničí.    V roce 1997 nastoupil na ZUŠ  Smetanova kde působí dodnes. Ve výuce se snaží o co nejširší žánrový záběr - vedle klasického repertoáru jsou to skladby z oblasti Blues, Country, Jazz, Folk a Latin. Současně je pozornost věnována hře akordů a tvorbě doprovodů.
Cílem výuky je  využítí  muzikálního potenciálu a získaných  dovedností  žáků v jejich  dalším hudebním vývoji. 

Absolutorium HTŠ –Konzervatoř Brno ( prof. I. Janíčková)

Absolutorium hry na klavír –Konzervatoř Brno ( prof. I. Janíčková)

Na ZUŠ Smetanova 8 v Brně jsem pracovala nejen jako učitelka hry      na klavír ,ale i 25 let ve funkci statutární zástupkyně ředitele školy.

Od začátku mé pedagogické činnosti probíhala spolupráce a konzultace s významnými prof. HF JAMU např. prof. I. Janíčkovou,                      doc. I. Skovajsou .

Vícekrát jsem byla členem poroty okresních a krajských klavírních soutěží ČR vyhlášené MŠMT

absolvování vybraných semináře metodických kurzů Konzervatoře Brno „Klavírní soboty“

absolvování klavírních kurzů,, Mikulov“

nejlepší žáci byli přijati ke studiu na střední i vysoké školy uměleckého směru v ČR i v zahraničí

někteří žáci dosáhli úspěchů také na klavírních soutěžích, žáci pravidelně vystupují na školních koncertech školy

Během své mnohaleté praxe se setkávám s nejrůznějšími typy žáků. Každé dítě je jedinečná osobnost, proto je výuka koncipována s ohledem na potřeby a možnosti každého žáka Hledám pro ně efektivní a krásnou cestu do světa hudby, nejen klasické , ale i populární a mohou získat i základy jazz. hry na klavír. Dbám na to, aby vše bylo přirozené a              v souladu s individualitou dítěte a aby byl maximálně rozvíjen potenciál dítěte.

„Muzika nejpřirozenější nám jest.“ – J. A. Komenský

Ráda se věnuji všem zájemcům o hru na klavír, bez ohledu          na míru talentu, aktivně se stále vzdělávám a využívám různé metody ve výuce, včetně postupů vhodných pro žáky                    se specifickými vzdělávacími potřebami. Každoročně se účastním s větším počtem studentů soutěží a akcí celostátního až mezinárodního významu, což se ukazuje jako výborná motivace pro celou moji klavírní třídu. Větší důležitost než získaná ocenění ale pro mne bude mít vždy to, když vidím, že moji žáci mají vztah k nástroji a hudba je přirozenou součástí jejich života.

Po absolvování gymnázia a konzervatoře jsem hostovala v opavském a ostravském divadle v různých sólových rolích a následně jsem nastoupila do angažmá v Brně jako sólistka zpěvohry Národního divadla a Městského divadla.
Vystupovala jsem v představeních v Japonsku, Holandsku, Německu, Dánsku, Švýcarsku a v Rakousku. Nyní se již deset roků věnuji pedagogické činnosti.

Ve  výuce svých žáků upřednostňuji kreativní přístup ke každému žákovi, kdy se snažím využít ty části jejich individuálního talentu, které pomáhají v jejich stálém rozvoji. Dávám přednost kamarádském přístupu ke každému žákovi, aby je výuka nepřestala bavit a aby měli snahu stále na sobě pracovat. Ve výuce využívám svoje dlouholeté praktické zkušenosti z divadla, takže mohu svým žákům pomoci nejen s rozvojem zpěvu ale i s celkovým projevem před publikem. Smysl výuky vidím v předání základů a následném rozvoji jejich pěveckého talentu tak, aby je zpěv nepřestal bavit, aby se v něm sami rozvíjeli a u zpěvu zůstali ať už na amatérské nebo profesionální úrovni. A za nejdůležitější považuji,
aby ve zpěvu pokračovali i po ukončení studia a vždy na výuku        na ZUŠ vzpomínali s láskou.

Eduard Kostelník vystudoval hru na varhany, klavír a dirigování                na Konzervatoři v Košicích. V současné době pokračuje v magisterském studiu dirigování na JAMU v Brně. Vedle pedagogické činnosti na ZUŠ působí jako asistent sbormistra v Českém filharmonickém sbore Brno a je hlavním sbormistrem sborů Choirchestra Brno a Ars Brunensis.

V hudebním  školství pracuji už dlouho a vždy jsem se řídil přesvědčením, že pokud dobře funguje osa "učitel–žák–rodič", může se dílo podařit. 

Bez poučeného a zapáleného kantora, bez talentovaného, inteligentního a velmi pracovitého žáka, a taktéž bez poučeného, podporujícího a smířeného rodiče, že - zvláště v začátcích -       to bude na něm, je práce s nástrojem jako jsou housle nesmírně obtížná.

Za ty roky se nám to s mnoha dětmi a jejich rodiči skvěle dařilo a, byť už se nevídáme, většinou o sobě víme. 

Adam hraje v Městském divadle v Brně, z té úžasné Terezky je herečka v Huse, Honza je ajťák v Praze, Šimon  architekt, Lukáš je na konzervatoři a Pavel na JAMU.  Omlouvám se všem,          o kterých jsem se tady nezmínil. 

 No a o tom to je. Tak se budu těšit. 

Hudbě se věnuji od malička, nyní už profesionálně. Vystudovala jsem zpěv a historickou interpretaci, a ve volném čase hraji           i na hudební nástroje. Tak jako moji žáci jsem začínala na ZUŠ, kde jsem se pro hudbu nadchla a získala potřebné základy. Učení mě baví a věřím, že zpívání, hraní a podporování hudebního citu je v naší uspěchané a digitalizované době nesmírně přínosné jak pro rozvíjející se mozek, tak i duševní pohodu. Nejdůležitější        pro mě je, aby se děti cítily dobře a sebevědomě, a do hodin se těšily, zpíváme především pro sebe a pro radost.

Klavír, to je orchestr v jednom nástroji. Jediný člověk stačí na to, aby rozezněl velké množství hudby ve všech barevných odstínech. Kdysi mi jedna maminka přivedla své dcery, aby je přihlásila do klavíru s tím, že pro ni samotnou hra na tento nástroj znamenala jednu z možností, jak si navodit pocit osobního štěstí, tak by ráda, aby to její dcery také zažily. S touto myšlenkou        se zcela ztotožňuji a svým žákům na cestě k takovému osobnímu zážitku velmi ráda pomáhám.

"Již od mládí se v mém životě prolínají dvě hlavní hudební lásky. Tou první je moje umělecká činnost profesionální pianistky, kdy jsem koncertovala sólově, komorně                         i s orchestry ve více než  30 zemích čtyř světadílů. Tou druhou pak je setkávání se s rozličnými talenty dětí na uměleckých školách a jejich podpora. Snažíme se společně       o proniknutí do tajů hudby skrze improvizaci a co nejpřirozenější kontakt s klavírem. Práci s dětmi se věnuji i jako skladatelka na pravidelných dílnách pro nejmladší skladatele."  

Je absolventem Katedry jazzové interpretace na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. Krom pedagogické činnosti působí jako flétnista v různých seskupeních a projektech, zejména v oblasti jazzu a latinsko-americké hudby. Takto nabyté vědomosti se snaží aplikovat i do své výuky, ve které se zaměřuje zejména na správné rytmické vnímání a výraz. 

Ráda se v pozici korepetitorky tanečního oboru vracím              do dob svého dětství a dospívání, jehož samozřejmou součástí byly hodiny klavíru a taneční průpravy v lidové škole umění, předchůdkyni dnešních ZUŠ. Ačkoliv jsem zcela jistě nepatřila k žákům mimořádně nadaným, ani přehnaně pilným, měla jsem štěstí na trpělivé a vlídné učitele, díky kterým jsem získala nejen poctivé základy praktických dovedností, ale především trvalý zájem o hudbu, divadlo a zejména balet. Studium divadelní a hudební vědy na FF MU bylo jeho přirozeným vyústěním, stejně jako pozdější působení v Baletní škole I. V. Psoty. Vzhledem k nepředvídatelnosti života jsem za všecko, co jsem se kdysi naučila, vděčná. Proto teď zpoza klavíru trochu nostalgicky přihlížím snažení malých i velkých tanečnic a sleduji jejich pokroky v pohybové koordinaci, ladnosti i technické zdatnosti.    A to s přáním, aby do hodin chodily rády a aby je tanec ve všech svých podobách těšil… 

Momentálně studuji na Konzervatoři Brno a zároveň se aktivně podílím na různých projektech, jak v rámci operního studia, tak i mimo něj. Mám za sebou několik úspěchů na soutěžích, jeden z posledních je zlaté pásmo ze soutěže Mládí Bohuslava Martinů v Poličce. Nedávno jsem ztvárnila hlavní roli v projektu Vitka Osudová – Koleda Milostná, jehož premiéra se uskutečnila v Divadle Reduta.

V mých hodinách kladu důraz na přirozený a kultivovaný projev žáka. Protože stále studuji, mám možnost zařadit do výuky metody, které fungují na mě, a tím je aplikovat při práci s dětmi. Snažím se o pestrost hodin, ve kterých se zaměřuji nejen na zlepšení pěvecké techniky, ale i na celkový projev zpěváka. Pro mě je prioritou nejen neustálý rozvoj a posun v pěveckém umění, ale i to, aby hodiny žáky naplňovaly a prohlubovaly jejich vztah k hudbě.

Vyučuji hru na klavír v ZUŠ i na konzervatoři. Hudba je mým povoláním a zároveň koníčkem, zdrojem energie. Nadšení pro hudbu ráda sdílím        se svými žáky. Práci s dětmi a mládeží považuji za poslání. V dnešní době plné technologií považuji umělecké vzdělávání za nezbytnou součást ve vývoji dětí. Hrou na klavír se žáci učí nejen hudbě, ale také trpělivosti, systematické práci, rozvíjí sluch, paměť, logické myšlení či koordinaci pohybů.

Pevné základy jsou nutné pro každou kvalitní stavbu. Proto ve spolupráci s rodiči od počátku budujeme správné návyky sezení, pohybů paže, aktivity prstů. To umožní dětem později svobodně muzicírovat               za nástrojem a hrát i náročnější skladby dle vlastního výběru.

S hudbou vyrůstám už od svého dětství, a i když jsem chtěl být původně architekt , tak jsem nakonec rozhodl věnovat hudbě profesionálně. Ve výuce se snažím žáky vést k samostatnosti a k pozitivnímu vztahu k hudbě. Ke vzdělávání nepoužíváme jenom klasické skladby, ale i filmovou hudbu a populární. Důležité        pro mě je, aby žáci po skončení ZUŠ dokázali sami muzicírovat a svoje získané vědomosti s radostí zúročit i mimo školu. V případě varhaníků například i v kostelích.

Josef Schmied je absolventem studijního programu Hra na bicí nástroje Janáčkovy akademie múzických umění v Brně a aktivním hudebníkem. Působí v kapele Anny Julie Slováčkové a    v dalších uskupeních. Dále nárazově vypomáhá v mnohých orchestrálních tělesech.

Každý žák má svůj osobitý talent a je úkolem pedagoga jej najít a ukázat mu, jak ho rozvinout.

Jmenuji se Karolína Slámová a pocházím z Pardubic. Studuji    na konzervatoři v Brně hru na klavír.  Hudbě se věnuji             od dětství a stala se pro mě nejen studiem, ale i velkou vášní. Ráda pracuji s dětmi a baví mě objevovat nové způsoby, jak hudbu předávat dál. Vedle klavíru se zajímám také o literaturu a psychologii, které mě inspirují při tvorbě i učení.                     Do budoucna bych se chtěla věnovat jak interpretaci, tak i pedagogické práci.

Hudba je každodenní součástí života člověka. Slyšíme ji v rádiu, ve škole či zaměstnání, v ulicích, divadle…Někdy si pouštíme hudbu pro zlepšení nálady, jindy jen tak ve volném čase. A co je víc, než když si člověk může sám zahrát na nástroj. Hudební jazyk je řeč, kterou se člověk dorozumí na celém světě. Hudba spojuje, vytváří nové přátelství, otevírá nové obzory, dává nám svobodu a prostor k vyjádření své individuality. Pomocí hudby můžeme říct to, co bychom slovy neřekli. Rozvíjí nejen emoční cítění a tvořivost ale i koordinaci těla, mozek či paměť.

Můj nejdůležitější cíl v hodinách je, aby děti (pak i posluchači) měli          z hudby radost. Není to o tom co já chci, ale o tom, co každé dítě potřebuje. Protože každý jsme jiný, každého baví něco jiného a já se        v hodinách snažím najít tu správnou cestu, na které se bude dítěti líbit. Aby mělo chuť se něco naučit. Aby mělo z toho radost.

Jsem absolventkou brněnské konzervatoře v oboru příčná flétna,            po které jsem pokračovala na JAMU na obor fyzické divadlo. Ve výuce právě tyto dva obory přirozeně propojuji, protože aby mohl člověk hezky hrát, musí se hezky - dobře cítit. Snažím se dát dětem co nejlepší základy ve hře na zobcovou a příčnou flétnu (např.správné dýchání, držení těla atd.), na kterých budou moct stavět nejen na půdě ZUŠ ale i mimo ni.

Výuka zpěvu je pro mě radostí i pohlazením po duši. Zpěv nám umožňuje vyjádřit emoce, sdílet je s ostatními a rozvíjet nejen hlas, ale i sebevědomí. Práce s dětmi mě neustále inspiruje a obohacuje — učíme se spolu vnímat své tělo, najít správný tón, ovládat dech, emoce i trému. Společné vystupování na jevišti přináší dětem radost, uvolnění a zkušenosti, které jim pomáhají snadněji se prosadit i v dospělém životě.

Jsem absolventkou konzervatoře v Brně, kde jsem studovala hru          na cimbál pod vedením Dalibora Štrunce. Pedagogické činnosti se věnuji od roku 2019 a svou práci vnímám spíše jako poslání než zaměstnání. Každý den strávený na zušce mě obohacuje naprostou originalitou dětí se kterými se setkávám – každý můj student je jedinečný, má své sny, cíle a každý jiné očekávání.

Ve výuce se snažím vytvářet přátelské a inspirativní prostředí, kde se děti cítí dobře a mohou rozvíjet svůj talent přirozenou cestou. S mnohými z nich mám nadstandardní vztah, protože se pravidelně potkáváme a sdílíme nejen radost z hudby, ale i běžné životní starosti. Věřím, že právě tento blízký vztah pomáhá dětem nejen hudebně růst, ale také získávat sebedůvěru a radost ze hry na cimbál.

Hudba je pro mě cestou k emocím, tvořivosti a osobnímu rozvoji – a totéž se snažím předat i svým žákům.

Dalibor Štrunc, rodák z Rožnova pod Radhoštěm, je cimbalista, aranžér, skladatel, pedagog, hudební producent a vydavatel. Hru na cimbál vystudoval na brněnské konzervatoři a tam také od roku 2000 stejný obor vyučuje. Je výrazným a osobitým představitelem moravské cimbálové tradice. Žánrově široce rozkročený koncertní interpret a všestranný studiový hráč: od lidové hudby přes populární žánry              po klasiku (mj. Filharmonie Brno, Südwestdeutsche Philharmonie Konstanz, Staatsoperette Dresden, Symfonický orchestr hl. města Prahy FOK, Pražští madrigalisté, FISYO). Jako hudebník, skladatel i producent se podílel na více než osmi desítkách hudebních nosičů a napsal hudbu k řadě divadelních představení.

Profesní kariéra: sólista Československého státního souboru písní a tanců v Praze (1988–92) a Brněnského rozhlasového orchestru lidových nástrojů (1992–2004), člen skupiny Javory sourozenců Ulrychových (1993 – dosud), Cimbal Classic (1992 – dosud). Posledně jmenovaná skupina je přitom jeho profilovým souborem, v němž se uplatňuje nejen jako cimbalista a zpěvák, ale také jako většinový autor hudby i textů. Pro soubor vytvořil a nahrál s ním třináct žánrově pestrých kompaktních disků. V roli skladatele i pedagoga zároveň je jeho dosavadním vrcholem vytvoření CD „Malované na cimbál“ (2016), které je ojedinělým uceleným počinem v oblasti koncertní cimbálové hry na Moravě. Jeho studentky zde doprovází Moravský komorní orchestr. I díky zkušenosti, získané      v posledních letech pedagogickou činností na ZUŠ Smetanova, se věnuje rovněž tvorbě skladeb pro nastupující cimbálovou generaci. Jejich výběr vyjde v třídílném svazku v květnu 2025.

Asi jako každý učitel si kladu otázku, jakým způsobem podnítit a udržet zájem svého žáka o hru na zvolený nástroj i o hudbu jako takovou. Snažím se ve vzpomínkách vrátit do svého dětství a vybavit si ty podstatné podněty, které mě udržely u tak obohacujícího koníčku i pozdější profese. Na prvním místě stojí bezpochyby rodiče a hned poté první setkání s učitelem. A tady nevidím jako hlavní bod předpokládanou erudici a profesní způsobilost (to se snad rozumí samo sebou), ale především jeho empatii, zájem a pocit výlučnosti, kterou mi těch mých čtyřicet pět minut dává. Taková pozornost, byť jednou týdně, dělá            s citlivou dětskou duší divy. A benefit je z toho následně oboustranný.      Na tu hodinu porozumění, tvoření a vzájemného předávání se těšíte oba. Vy nejste v práci a dítě není ve škole.

Moc bych si taky přál, aby to mí žáci měli s cimbálem podobně jako já. Je to můj vnitřní starodávný šaman, kouzelník i léčitel, jehož síla mnou proudí všemi směry. Šaman, který vyznává jak řád, tak svobodu, a má    ve svém repertoáru nepřebernou škálu přesvědčivých triků, zaříkávadel a rituálů, kterými vás pohltí a vtáhne do světa plného barev, zvuků, odstínů, překvapení či dobrodružství. Tam, odkud není úniku. Do světa, který je ve výsledku krásný, barevný, laskavý, pravdivý a nesmírně obohacující. Zdroje svého bohatství uvolňuje pozvolna a postupně, takže obdarovaný se k nim dostává za pomoci píle, učení a osobního rozvoje, ale pořád tou příjemnou formou hry, která baví.

Moje krédo: Učím a učím se…

Vystudoval jsem Konzervatoř v Košicích a Janáčkovu akademii múzických umění v Brně. Vedle pedagogické činnosti se aktivně věnuji koncertování v různých hudebních uskupeních, jako jsou New Time Orchestra, The 6 Fireballs, HighFive, TheSaxDude, Gone Hepsville, Eremy a další. Ve školním roce 2024/25 žák pod mým vedením získal Absolutního vítěze ve hře na klarinet ve všech kolech soutěže – okresním, krajském i celostátním. Ve výuce se snažím u žáků rozvíjet lásku k hudbě a umění, podporovat je ve společném muzicírování a vést je k vystupování na veřejných koncertech.

Vystudovala obor hra na cimbál na kroměřížské konzervatoři P. J. Vejvanovského pod vedením R. Děcké.

Absolvovala bakalářský a magisterský obor hra na cimbál na Akadémii umení v Banskej Bystrici pod ped. vedením maďarské cimbálové virtuózky Doc. Viktórie Herencsár, ArtD , obor hra na cimbale.

Byla členem cimbálové muziky Linda, Slanina, v současnosti hostem cimbálových muzik Ponava, Cuvée.

V současnosti působí jako pedagog cimbálu, komorní hry a cimbálové muziky na ZUŠ Vítězslavy Kaprálové a jako vyučující hudební nauky na ZUŠ Smetanova ve výuce hudební nauky preferuje výuku hravou formou,                     s využitím moderních technologií, interaktivních materiálů a uplatněním získaných znalostí v praxi.

MgA. Iveta Vacková vystudovala Konzervatoř Brno u prof.          V. Horáka a VŠMU v Bratislavě u prof. J. Podhoranského. Členka orchestru Slovenské filharmonie 11 let, od roku 1998 cellistka      ve Filharmonii Brno. Absolventka violoncellových kurzů v Sieně
u André Navarry 1984.
Pedagogicky působí na ZUŠ Smetanova 8 od roku 2013.              Při výuce vychází především z metodiky prof. V. Horáka , autora Cesty malého violoncellisty k úspěchu. Žáci mají možnost          se hudebně rozvíjet v rámci smyčcových sobot u pedagogů        na Konzervatoři Brno .
S malými dětmi začíná výuku formou hry, považuje za důležité      je zaujmout, naučit je hudbu vnímat a následně interpretovat.    Po osvojení si základů hry na nástroj se žáci zapojují v komorních sdruženích, cimbálové muzice, komorním orchestru a oblíbeném čistě cellovém souboru.

Motto:
Hudba je brána do duše člověka

Jsem učitel, ale mou hlavní prací je oprava hudebních nástrojů. Hudba mě provází celý život a opravy nástrojů jsou pro mě nejen řemeslem, ale i vášní. Každý nástroj má svůj příběh a mým cílem je vrátit mu jeho původní zvuk a duši.

Učit na ZUŠ jsem se rozhodl, protože rád předávám žákům hodnoty a pomáhám jim rozvíjet jejich nadání. Věřím, že hra na hudební nástroje je důležitá pro jejich osobnostní růst a vnímání světa. Tato práce mi dává smysl, protože vidím, jak hudba obohacuje jejich životy i ten můj vlastní.

Už na Konzervatoři jsem inklinoval spíše k jazzové hudbě, ale vzhledem k tomu, že v té době / 1973-1979/byl tento žánr na škole tabu, jsem musel studovat tuto hudbu jako samouk z jazzových nahrávek pomocí sluchu. Bez patřičných

studijních materiálů. To bylo dost obtížné a zabralo to hodně času. Proto jsem se rozhodl, že tyto zkušenosti později podpořené dlouhou praxí zúročím jako učitel na ZUŠ. Hned po ukončení studia jsem odešel na Slovensko

do kapely Jany Kocianové, kde jsem působil 7 let. Potom jsem odešel      do Brna do orchestru Gustava Broma. Zde jsem hrál do roku 1992. Potom jsem nastoupil do kapely Jazz Friends, která doprovázela Laďu Kerndla.

V tuto dobu jsem začal také učit jazzové piano na naší ZUŠ, které jsem zůstal věrný dodnes. Své dlouholeté zkušenosti předávám svým žákům v hodinách klavíru, kde je učím harmonii, aranžmá i improvizaci a hlavně hru podle akordových značek.

Povolání učitele v ZUŠ si vážím a myslím si, že moji žáci mají také         k hudbě blízký vztah. Mnoho mých žáků se moderní hudbou živí a jsou členy významných souborů.

Pokud budu moci, budu rád jako pedagog předávat svým žákům své zkušenosti.

Vzdělání:

Konzervatoř Brno

JAMU Brno

Pedagogická praxe:

Konzervatoř Brno (od 1985)

JAMU Brno (od 1995)

ZUŠ Smetanova Brno (od 2012)

Umělecká činnost:

Koncertní činnost především v oblasti komorní hry (Trio Bohuslava Martinů 1985-2000, Moravské klavírní trio od 1999)

Se svými žáky hledám rovnováhu mezi technickou a výrazovou složkou interpretace a snažím se, aby na mnohdy nelehké cestě neztratili radost z přirozeného muzicírování.

Vzdělání:

Konzervatoř Brno: Hra na fagot

Praxe v oboru:

Od roku 1993 se plně věnuji pedagogické činnosti

Kladu důraz na individuální přístup a spolupráci s rodiči. Věnuji se především nejmladším žákům. Vyučuji přípravné hudební dovednosti, hudební teorii a zobcovou flétnu, kde děti hravou formou rozvíjí svou hudební představivost a vědomosti. Využívám zábavné učební metody, které se mi během mé dlouholeté praxe osvědčily.

V moderním prostředí třídy hudební teorie mohou malí muzikanti rozšiřovat své hudební znalosti a dovednosti.

Jsem výtvarník, učitel na Katedře výtvarné výchovy Ped MUNI a kurátor v Galerii OFF/FORMÁT. Spoluorganizuji Brno Art Week a působím jako lektor ve Studiu Scala, kde se specializuji na video, animace a zvuk.

Tyto zkušenosti promítám do své výuky na ZUŠ, kde se snažím studenty inspirovat a podporovat v jejich kreativním rozvoji v klasických i digitálních sférách. Věřím, že individuální přístup a propojení teorie          s praxí pomáhá studentům lépe pochopit a aplikovat získané dovednosti. Mým cílem je připravit žáky na střední a vysoké umělecké školy a rozvíjet jejich lásku k umění a současnému umění. Inspiruji se také artcentrismem Igora Zhoře, který klade důraz na integraci moderního a současného umění do výtvarné výchovy.

Ráda dětem otevírám dveře do světa fantazie a umožňuji jim poznat, že ve výtvarném umění nejsou hranice. V ateliéru společně zkoumáme barvy, tvary, různé techniky a témata –   od hravého experimentu po promyšlený projekt. Věřím, že každý má svůj vlastní tvůrčí jazyk, a mým cílem je pomoci dětem ho objevit a rozvíjet.

Vystudovala jsem obor užitá malba na SŠUŘ a pokračovala jsem studiem výtvarné výchovy a vizuální tvorby na katedře výtvarné výchovy na Pdf MU. Byla jsem také na studijním pobytu na École Supérieure des Arts décoratifs ve Štrasburku, kde jsem studovala malbu u Manfreda Sternjacoba.

Mým hlavním oborem je tedy malba, ale s dětmi se věnuji i ostatním výtvarným technikám jako je kresba, grafika, keramika a prostorová tvorba.

Snažím se děti inspirovat k vlastní tvorbě a podnítit v nich fantazii a obrazotvornost.

Specializuji se mimo jiné také na přípravu starších žáků na střední a vysoké školy s uměleckým zaměřením. Zde se soustředím především na technickou stránku kresby, na výuku perspektivy a základů dějin umění. Podle oboru, na který se chce student hlásit,   se pak již zaměřujeme konkrétněji na rozvíjení dovedností potřebných u přijímacího řízení a na vytvoření vhodného portfolia. Procento úspešnosti v přijetí máme bohudíky vysoké.

Učím literárně dramatický obor, kde se zaměřuji nejen na rozvoj hereckých dovedností, ale i na zlepšení prezentačních schopností žáků.

Mým cílem je vést děti k tomu, aby se nebály slušně, jasně a sebevědomě vyjadřovat svůj názor a rozvíjely schopnost komunikace. Kromě divadla kladu důraz na rozvoj samostatnosti, která je podle mě klíčová v přípravě na reálný život.

Snažím se dětem pomáhat získat dovednosti, které jim nejen usnadní cestu k uměleckému vyjádření, ale také je připraví na to, jak se s lehkostí a jistotou zorientovat v různých životních situacích.

Vzdělání:

Absolutorium na Taneční konzervatoři Brno

Praxe v oboru a umělecké aktivity:

-výuka tanečníků od 5-ti do 19-ti let na ZUŠ dle ŠVP a metodiky tance

-dlouholetá pedagogická praxe na ZUŠ

-účast na mnoha tanečních seminářích a soutěžích

-příprava uchazečů ke studiu na středních a vysokých uměleckých školách

-příprava a tvorba celé řady tanečních představení a koncertů pro ZUŠ

-scénář, choreografie a návrhy kostýmů

Ve výuce malých dětí hravou formou učím základům správného držení těla,

zařazuji taneční gymnastiku, děti učím vnímat hudbu a spojovat ji            s tanečním pohybem. Snažím se v dětech rozvíjet cit pro rytmus, zpívají písně a provádějí různá rytmická cvičení za citlivého doprovodu klavírního korepetitora.

Starší žáci se během studia seznamují se stavbou těla a zákonitostmi pohybu a postupně získávají základy tanečních technik-lidový tanec, jazz dance, Contemporary technika, klasický tanec, tanec na špičkách.

Vedu své žáky tak, aby se orientovali v různých  tanečních technikách, aby uměli využít svých tělesných dispozic a současně se u nich rozvíjela vnitřní citlivost a taneční cítění. Snažím se podporovat jejich kreativitu a rozvíjet

jejich osobnost. Snažím se vést své žáky tak, abych v nich vytvořila lásku k tanečnímu umění a aby je pozitivní vztah k pohybu provázel po celý život.

Každoročně se svými žáky prožívám napětí, trému i radost na našich tanečních koncertech a vystoupeních.

Tanec je pro mě nejen formou uměleckého vyjádření, ale především určitou formou terapie a cestou k osobnímu rozvoji a radosti z pohybu. Jako lektorka tance se snažím respektovat fyzické dispozice a zkušenosti každého žáka a tím vytvořit bezpečné a podporující prostředí, kde může každý objevit svůj vlastní pohybový potenciál. Při výuce mi záleží na vyváženosti - aby si studenti odnesli nové dovednosti a posunuli se technicky dál, ale zároveň aby se cítili dobře, uvolněně a odcházeli             s dobrou náladou. Snažím se propojit poctivý trénink a disciplínu s hravostí a radostí z pohybu.